|
|
Substituované polyaromatické sloučeniny ve složkách životního prostředí
Kubalík, David ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na substituované polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) ve složkách životního prostředí. V práci je posuzován vznik těchto sloučenin a jejich průnik do ekosystému. Vzhledem k jejich prokázaným negativním vlastnostem je třeba se věnovat také jejich toxikologii. V další části práce jsou diskutovány vhodné metody, včetně vzorkování, úpravy vzorku a finálního stanovení. Závěr předložené práce tvoří návrh Standardního operačního postupu pro jejich stanovení.
|
|
|
Toxické látky v potravinách a veřejné zdraví
SOSNA, Filip
Tato diplomová práce se zabývala oblastí toxických látek v potravinách a jejich vlivem na veřejné zdraví. Práce si dala za cíl popsat druhy a výskyt toxických látek, analyzovat současný stav toxických látek, vyskytujících se v potravinách a definovat jejich vliv na veřejné zdraví. Dále měla za cíl popsat účinky toxických látek na lidský organismus. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce nejprve seznamuje s historickým původem vědního oboru toxikologie. Dále definuje základní toxikologické pojmy a parametry. Popisuje faktory ovlivňující toxicitu látek, absorpci, distribuci, vliv metabolismu a exkreci toxických látek. Cíl 1 byl splněn popsáním základních druhů přirozených a cizorodých toxických látek. Dále byl popsán jejich výskyt a definován jejich vliv na veřejné zdraví. Ve vazbě na Cíl 2 byly popsány účinky toxických látek na lidský organismus. Účinky toxických látek se mohou projevit mnoha způsoby. Může to být lehká nevolnost, nebo dokonce až smrt. Druhá polovina teoretické části se věnuje toxickým látkám v potravinářském průmyslu. Popisuje masivní nárůst využívání chemikálií v potravinářství a zemědělství, ať už se jedná o různé pesticidní prostředky, například k ošetření zemědělských plodin, nebo různé přídatné látky, které se přidávají do potravin za účelem vylepšení některých jejich vlastností. Některé z těchto látek mohou mít nepříznivý vliv na zdraví, a i když je konzumujeme v potravinách v množstvích, která jsou povolena legislativou, nikdo nemá přesnou představu o tom, co nám konzumace přídatných látek a reziduí pesticidů v potravinách může způsobit v dlouhodobém horizontu. Praktická část zkoumá povědomí běžné populace o toxických látkách v potravinách a jejich vlivu na veřejné zdraví. Praktická část byla vytvořena pomocí kvantitativního výzkumu, který byl proveden prostřednictvím dotazníkového šetření. Dotazník byl vytvořen na základě teoretické části práce. Výzkumný soubor tvořilo 114 respondentů z řad běžné populace. Dotazník tvořilo 21 otázek, které zkoumaly povědomí adresátů o oblasti toxických látek v potravinách a veřejném zdraví. Výsledky výzkumného šetření odpovídaly na dvě výzkumné otázky, které si práce položila. Zda se veřejnost orientuje v dané oblasti a jestli se znalosti respondentů liší podle vzdělanosti. Výsledky byly graficky zpracovány a vyhodnoceny. Bylo zjištěno, že veřejnost se příliš neorientuje v oblasti toxických látek v potravinách a veřejném zdraví. Práce může sloužit jako souhrnný edukační materiál o toxických látkách v potravinách a veřejném zdraví. Mezi teoretické přínosy této práce patří analýza současného stavu toxických látek v potravinách, včetně popsání kontrolních orgánů a příslušné legislativy v oblasti toxických látek v potravinách a veřejného zdraví. Mezi praktické přínosy patří vytvoření dotazníku, který zkoumal povědomí veřejnosti o této problematice. Na základě dosažených výsledků lze navrhnout navazující práce - například prozkoumání možnosti zvýšení povědomí veřejnosti o toxických látkách v potravinách.
|
|
|
Vliv běžných pesticidů na lidské buňky
SLIVONĚ, Miroslav
V rámci této bakalářské práce byl zkoumán vliv terbuthylazinu-2-hydroxy (HTBA) na lidské buněčné kultury HepG2 a MG63 formou akutních testů toxicity in vitro, a to v koncentracích 0; 0,58; 0,8 a 8 mg/l. Experiment byl rozdělen do dvou částí. V první části byla zkoumána celková biologická aktivita (mortalita, specifická rychlost růstu, dilatace - aktivita cytoskeletu) pomocí mikroskopického zařízení Nikon Biostation IM-Q. Vyhodnocení získaných snímků proběhlo vizuálně, kdy nebyl jednoznačně potvrzen zásadní vliv HTBA. V druhé části experimentu, prováděném na vysokorozlišném světelném mikroskopu NanoTruth, byla vyhodnocena data odpovídající koncentraci 8 mg/l HTBA a data z kontrolního experimentu bez přidaného HTBA testované na buněčné kultuře HepG2. Vyhodnocení získaných obrazových dat proběhlo matematicky, metodou optického toku. Z výsledných hodnot optického toku byla zjištěna nižší vnitrobuněčná dynamika u exponovaného vzorku než u vzorku bez přítomnosti HTBA. To naznačuje možný negativní vliv HTBA na testovanou buněčnou kulturu.
|
|
|
Ekotoxicita látek využívaných v rybářském sektoru =: Ecotoxicity of substances used in fisheries /
Poštulková, Eva
Cílem disertační práce bylo stanovit toxický účinek látek, které jsou nebo mohou být využívané v rybářském sektoru. První skupina látek patří mezi tzv. algicidy, nejčastější nástroj pro omezování sinic a řas. Druhá skupina látek, která byla předmětem testování, patří mezi organické pigmenty, které se mohou používat ke značení ryb již od raného stádia. Výběr testovaného organismu pro testy toxicity byl proveden tak, aby byly zastoupeny jednotlivé trofické úrovně vodních ekosystémů: primární producenti, zooplankton a ryby. Pro testování akutní toxicity a inhibiční testy toxicity byly vybrány tyto algicidy: Guanicid, kyselina pelargonová, polyaluminiumchlorid (PAX 18), polyhexamethylen guanidin (PHMG) a terbutryn. Pro testování organických barviv byla vybrána fluorescenční barviva Alizarin Red S a Alizarin Complexone. Látky s algicidním účinkem byly použity pro inhibiční testy na zelených řasách (Desmodesmus communis, Parachlorella kessleri) a sinici (Anabaena sp.), imobilizační testy s perloočkou (Daphnia magna) a akutní testy toxicity s rybami (Danio rerio). Organická barviva byla testována na rybách, s cílem zjistit účinnou koncentraci tak, aby byla pro ryby bezpečná a zároveň účinná.
|
|
|
Toxické látky v potravinách a jejich vliv na zdraví
KADLECOVÁ, Hana
Bakalářská práce "Toxické látky v potravinách a jejich vliv na zdraví" se zabývá charakteristikou vybranými historickými obdobími toxikologie. Popisuje základní pojmy toxikologie. Stručně charakterizuje toxické látky rostlinného a živočišného původu. Větší pozornost je věnována mykotoxinům, zejména aflatoxinům, fumonisinům, ochratoxinům a zearaleonu. Velmi důležitou část práce tvoří prevence před působením toxických látek na zdravotní stav a jsou popsána dílčí opatření, která jsou nezbytná před konzumací nebo úpravou potravin. Praktická část práce zkoumá informovanost vysokoškolských studentů o významných toxických látkách v potravinách. Hodnotí, zda tito studenti rozeznávají žádoucí druhy plísní na potravinách. A v neposlední řadě se zajímá, jaká preventivní opatření studenti vysokých škol provádějí před samotnou konzumací a úpravou potravin. Závěr práce ukazuje, že informovanost studentů vysokých škol je na poměrně vysoké úrovni.
|
|
|
Intoxikace jedovatými plyny v přednemocniční neodkladné péči
ŘÍHA, Ondřej
Toxikologie je multioborová vědní disciplína zabývající se vlivy nebezpečných látek na živé organismy. Negativní účinky některých látek jsou známy již od pravěku a lidstvo se s nimi setkává dodnes. Působení těchto látek na lidské organismy může být vyvoláno buď záměrně (např. zneužití chemických látek při válečných konfliktech), nebo nechtěně (např. intoxikace jedovatými plyny z kouře při požáru). Současné poznatky z oblasti toxikologie umožňují nebezpečné látky blíže charakterizovat, určit jejich efektivní (účinné), toxické a letální (smrtelné) dávky a koncentrace a poskytnout adekvátní první pomoc zasaženým lidem. Znalost postupů první pomoci v případě intoxikací jedovatými plyny je stěžejní pro záchranu lidského života a zmírnění následků toxického účinku. V návaznosti na univerzální postup první pomoci, tj. bezprostřední vyproštění pacienta ze zamořené oblasti a přivolání zdravotnické záchranné služby, musí být zasaženému člověku poskytnuta adekvátní přednemocniční neodkladná péče. S ohledem na tyto poznatky jsou uvedeny postupy používané při intoxikacích v přednemocniční neodkladné péči a urgentní medicíně. Cílem diplomové práce je v teoretické části vypracovat komplexní přehled současných teoretických a odborných poznatků z oblasti chemie, toxikologie a urgentní medicíny, které jsou posléze aplikovány v celkovém managementu přednemocniční neodkladné péče o pacienta intoxikovaného toxickými plyny. Součástí výzkumné části je retrospektivní statistická analýza počtu případů intoxikací oxidem uhelnatým v Kraji Vysočina, aplikace teoretických poznatků ve formě rozborů kazuistik případů intoxikací a zpracování preventivního programu v rámci dotazníkového ověření informovanosti veřejnosti o rizicích a nebezpečnosti oxidu uhelnatého s vytvořením edukačního materiálu. V rámci práce byla hledána odpověď na výzkumnou otázku "Jak závažným problémem jsou intoxikace jedovatými plyny v přednemocniční neodkladné péči a urgentní medicíně?" Z hlediska přednemocniční neodkladné péče dochází v Kraji Vysočina v programu sledování průměrně k úmrtí čtyř pacientů ročně na základě intoxikací jedovatými plyny. V porovnání tohoto čísla s celkovými počty úmrtí pacientů se tak jedná o méně závažný problém. Ukázalo se, že nejčastějším zdrojem otrav oxidem uhelnatým byl plynový spotřebič a nejvíce aktivací detektoru oxidu uhelnatého u posádek ZZS zaznamenali záchranáři v roce 2015. V rámci informování veřejnosti formou dotazníkového šetření bylo jasně prokázáno, že přetrvává povědomí o zaměňování vlastností oxidu uhelnatého s oxidem uhličitým. Diplomová práce je určena odborníkům z řad poskytovatelů přednemocniční neodkladné péče tj. zdravotnickým záchranným službám, dále hasičským záchranným sborům pro případná statistická srovnání s jinými poskytovateli a subjekty, eventuálně pro vzdělávací účely v rámci krizové připravenosti. Dále je práce doporučena laické veřejnosti pro zabezpečení vyšší informovanosti ohledně problematiky otrav jedovatými plyny. Sepsáním diplomové práce tak byl zpracován komplexní přehled okruhu problémů v této oblasti za účelem informovanosti, edukace a vytvoření podkladů pro další srovnání.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Substituované polyaromatické sloučeniny ve složkách životního prostředí
Kubalík, David ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na substituované polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) ve složkách životního prostředí. V práci je posuzován vznik těchto sloučenin a jejich průnik do ekosystému. Vzhledem k jejich prokázaným negativním vlastnostem je třeba se věnovat také jejich toxikologii. V další části práce jsou diskutovány vhodné metody, včetně vzorkování, úpravy vzorku a finálního stanovení. Závěr předložené práce tvoří návrh Standardního operačního postupu pro jejich stanovení.
|
host ::
RSS.